Meeting

28. září 2007 v 17:29 | Majenka |  -->Meeting
Z mého přemýšlení mě vytrhl telefon…Zvedl jsem svůj línej zadek a pomalým krokem se vydal hledat mobil. Asi po 5ti minutách jsem ho našel. Byl zakopaný pod kupou prádla na křesle. Páni, ten kdo mi volá je asi hodně vytrvalý.

" Ahoj Gee…" hm volá mi Mikey, můj brácha.
" Čau, potřebuješ něco??"
" Chtěl jsem ti jenom říct, že jsem potkal Bena… Víš koho myslím, ne??"
" Jo, jasně, že vím…" byl jsem zvědavý co z něho vypadne…
" No a mám ti od něj vzkázat, že ve středu máte školní sraz. Kde to bude, to se ti prý ještě ozve.."
" Dík moc a měj se"
" Ty taky.. Čau"
Položil jsem telefon. No páni, tak školní sraz?? To bude zajímavé. Když nad tím uvažuji tak se i těším. Kámoše ze střední jsem neviděl dlouho…vlastně od střední. Ne, že bych byl ve škole nějak oblíbený, ale některé lidi rád uvidím…Středa, to je už zítra. Teda aspoň podle kalendáře. Teda to mi vyšlo, zítra mám zrovna volno.
Lehl jsem si zpátky na gauč a zapnul televizi. Nic tam nebylo a po chvíli jsem usnul. Probudil jsem se až ráno, protože mi zase zvonil mobil. Psal mi Ben, že se to bude konat dneska ve 3 odpoledne v baru DWARF. Tak to mám ještě pět hodin čas. Nasnídal jsem se, trochu uklidil a pak se šel osprchovat. Potom jsem na sebe oblékl nějaké černé kalhoty a tričko.. Naposledy na sebe kouknul do zrcadla, vzal klíče od auta a vydal se ven. Cestou autem jsem přemýšlel, který "chytrý člověk" naplánoval sraz zrovna v baru Trpaslík. Možná tam nějakého trpaslíka fakt potkám. Nad touhle myšlenkou jsem se musel pousmát. Asi za 20min jsem dorazil na místo. Bylo tu už docela dost lidí. Všechny jsem pozdravil a pak jsem uviděl Raye.
Ray, můj kámoš ze střední na život i na smrt.
"Ahoj Gee!! Tak dlouho jsem tě neviděl! Jak žiješ?" vyskočil honem Ray a objal mě.
"Ale, jo jde to a co ty??" chvíli jsme spolu kecali, ale pak mi Ray oznámil, že už musí.
Zůstal jsem tam sedět sám a tupě zíral do sklenice s colou, která přede mnou stála. Nevím, jak dlouho jsem koukal do té sklenky, ale pak do mě někdo strčil. S leknutím jsem zvednul hlavu a zíral. Přede mnou stál nějaký kluk. Měl krátké černé vlasy a krásné zelené oči. Změřil jsem si ho od hlavy až k patě. Byl vážně malý, jako nějaký trpaslík. Musel jsem se začít smát. Tak asi tenhle člověk vymyslel tenhle bar. Ale i když jsem se snažil, nemohl jsem si vzpomenout, jestli se mnou chodil do třídy, nebo ne. Ne, tenhle kluk se mnou určitě nechodil. Tak pěkného kluka bych si pamatoval. Tím jsem si stoprocentně jistý.
"Eh.. můžu si přisednout?"tahle věta mě probudila z usilovného přemýšlení.
"Jo.. jasně, že můžeš.." Sednul si a pak nastala ta trapná chvíle ticha. Koukal jsem na něj, byl vážně nádherný. Pramínky černých vlasů mu spadávaly do očí a zakrývaly jeho překrásné oči. Nervózně koukal na svoje prsty. Musel jsem to ticho prolomit.
"No… ty tu jsi taky na srazu??"vypadlo ze mě. Zvedl svůj pohled ke mně.
"Víceméně, jsem tu se svoji kámoškou.. pomáhal jsem ji to všechno zařídit a tak.."
"Aha…. Tak já jsem Gerard"
"Frank…" podal jsem mu ruku přes stůl.

A zase nastalo to ticho...Tentokrát ho ale přerušil Frank.
"Koukám, že máš triko s Iron Maiden.. Ti dělají skvělou hudbu, že?
"Jo jsou vážně dobří, i když jsou i lepší skupiny"
"Taky myslím, třeba Black flag jsou úplně nejlepší." Když tohle říkal, měl takové jiskřičky v očích.

Kecali jsme spolu snad 3 hodiny. Probírali jsme hudbu. Tenhle kluk se mi vážně líbil. Byl úžasný, krásný a poslouchal skoro to samé jak já. Taky jsem se dozvěděl, že bydlí v Jersey, že je vegetarián, že bydlí sám a nikoho nemá.
Chtěl jsem se ho zeptat, jaké pohlavím myslí tím slovem NIKOHO. Ale vážně jsem neměl odvahu. Znám ho teprve 4 hodiny a už bych z něj tahal takové důvěrné informace. A že já jsem bisexuál, to neznamená, že každý člověk, co se mi líbí je taky na stejné pohlaví.
"…Gee?? Posloucháš mě vůbec??" mluvil na mě Frank a mával mi rukou před obličejem..
Popravdě jsem ho moc neposlouchal. Uvažoval jsem nad tím, jak by asi zareagoval, kdybych ho políbil..
"Jo, poslouchal jsem tě.."zalhal jsem
"No to vidím…Říkal jsem, že už budu muset. Tak se měj" začal se zvedat ze židle. Pohotově jsem ho chytil za ruku. Otočil se na mě s nechápavým výrazem…
Tak Gerarde… rychle vymysli nějakou inteligentní výmluvu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nelka Nelka | E-mail | 28. září 2007 v 20:41 | Reagovat

nemam slov tesim se na pokracovani

2 GeeWee GeeWee | Web | 29. září 2007 v 18:55 | Reagovat

SupeeeerXD.. Tak to chci vidět co vymyslí-"Jé, to je tvoje ruka??" XDNemá chybu:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama