Reason 3

19. října 2007 v 20:23 | Lulusha + Pip |  -->Reason
áíčíářáéářčáářGeráááááááárdek's POV
,,Chtěl jsem ti jen říct,abys mě nechal na pokoji jo?Nedolejzej z mnou,nescháněj mě..prostě na mě zapomeň..." Bože...ani neví, co se mnou ta slova udělala. Zabodla se mi do srdce jako nůž a projela jím skrz. Po těch slovech ve mně zůstala taková díra. A pálila. Nesnesitelně. K zbláznění. Nějak jsem dojel domů a hned padl do postele. Zíral jsem na bílo-bílý strop a poslouchál zvuky silnice pod oknem. Proč? To nechápe, že ho....že ho...Já ho mám rád!!Jak se můžu zamilovat...do kluka? Já...já...já mám holku a tu miluju. Ale ne, co si to nalhávám. Nikdy jsem holku nemiloval. Snad ani kluka. Co já vím, co je to láska. Všechno je teď stejně jedno, protože ten, kterého miluju, o mě nestojí. On mě nemá rád. Nesnáší mě. Hnusím se mu. Jsem tak naivní, že jsem kdy doufal, že bychom spolu mohli být? Hlupáku. Gerarde Wayi, seš hlupák. Praštil jsem dlaněmi do matrace a zavřel oči. Ani nevím kdy, usnul jsem.

áíčíářáéářčáářRánko:
"Gerarde, vole, co je?"stčil do mně Craig a zasmál se, když jsem se zapotácel.
"Je mi nějak divně..."odbil jsem ho potichu a snažil se nemyslet na Franka. Nešlo to. Mikey mě poplácal po rameni.
"Hele brácho...co se děje?Vypadáš jak tělo byz duše."zeptal se a odvedl mě stranou.
"Mikey, tobě to říct můžu. Ty...Tobě věřim, že to živý duši neřekneš."huhlal jsem potichu
"Neboj, jsme přece bráchové."zatřásl se mnou.
"Mikey...já se...jásezamiloval."vychrlil jsem, jako by to bylo něco zakázaného a nesměl jsem to říkat. Mikey zřejmě rozumněl, protože se usmál.
"To je super, ale máš přeci Amy...A kterápak to je?"rozhlížel se kolem.
"Frank."
"CO?"
"Slyšels."
"Ne..."
"Ale jo..."
"Ty vole..."chytil se za hlavu a posadil se na lavičku. Sedl jsem si vedle něj.
"Mikey...neřikej to nikomu, prosim."žádal jsem ho.
"O to se neboj."byl ještě trochu v šoku, ale nakonec se usmál "Každej jsme jinej."a odešli jsme.

áíčíářáéářčáářZbtek týdne proběhl ve stejném duchu. Vstát, jít do školy, jít domů, spát, vstát...Ani nevím, jestli jsme dělal něco jako jezení, pití a tak...A byl tu pátek večer. Rodiče se rozloučili a odjeli. Mikey se chopil telefonu a sezval všechny z okolí. Lidi se trousili dovnitř a pařba se pomalu rozjížděla...Až asi v deset večer přišel....Frank. Se skloněnou hlavou pozdravil Mikeyho a rychle se přesunul příímu k baru. Klopil do sebe jednu vodku za druhou a s nikým se nebavil. Najednou vstal a chtěl někam jít, ale zakymácel se a padl znovu na stoličku. Položil hlavu na bar a vypadal že spí. Přisedl jsem si k němu.
"Frankie..."zatřásl jsem s ním a on prudce zvedl hlavu. Smutně se podíval.
"Gee..."zachraplal a rozbrečel se. Teprve teď jsem se pořádně podívl do jeho obličeje. Měl mnohem víc modřin, než když jsem ho viděl naposled. Chudáček.
"Gee...Promiň..."řekl a padl mi do náručí. Usnul. Odnesl jsem ho k sobě do pokoje a uložil ho do postele. Přikryl jsem ho a pozoroval jak spí. Byl krásný. Krásnější než jindy. Krásný a zranitelný. Mohl jsem s ním dělat cokoliv. Ne...Jen se budu dívat. Jen dívat.

Frankie zranitelný´s POV:

Sakra doufám že tu nepotkám Geeho,přemýšlel jsem potom co jsem vešel do jeho domu.Pozdravil jsem Mikeyho který se pousmál...A namířil jsem si to přímo k baru.nejprve jsem váhal zda se opít do němoty a nebo trpět při vědomí..první varianta byla lepší a taky jsem ji využil..hezky jsem o opil ..až mě víčka přestala poslouchat a hlavou sem praštil do barového stolu a nechal jí ležet ať si pukně..,,Frankie?" uslyšel jsem náhle vedle sebe ,,Gee.." pípnul jsem a nátlak všeho jsem nevydržel a rozbrečel jsem se..Koukal mi do rozmlácenýho obličeje ,,Gee promiň" omluva byla jasná jako já..padl jsem mu do náruče a usnull...Probudil jsem se asi v 5 ráno..a Gee seděl vedle mě u postele která nebyla moje...Koukal na mě a oči měl uplakané..(na ulici stál chlapec malý,on nevěděl proč se mu lidé smáli ,možná ze zlosti,možná z lidské hlouposti) ,,Frankie..promiň" teď se mi pro změnu omlouval on... ,,Ne neomlouvej se můžu zato já" zvedal sem se že odejdu ,ale bolest hlavy mě nakopla a já nikam nemůžu" ,,Klid,Frankie nemůžeš" ,,Gerarde můžu,vím to..a musím nějak pryč od tebe od všech vzpomínek..Teď jsem se zvedl a utekl pryč..slzy mi zaplavovali oči a já seběhl dolů ze schodů...nohy mě už nechtěli nést a protože tu nikdo už nebyl až na pár spících lidí tak jsem si sedl na schody složil hlavu do dlaní a brečel jsem..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co vás baví nejvíce číst?

Frikey 7.8% (25)
Waycest 9% (29)
Frerard 55.3% (178)
Bobrank 5.9% (19)
Bee 6.8% (22)
heh jak se řekne Gee a Ray?.. 11.2% (36)
Grupáče 4% (13)

Komentáře

1 Matty Matty | 19. října 2007 v 21:41 | Reagovat

Téééda!Tohle mě jaqo mrtě bawí!!!Upe nejwíc!Fuck upa hustý pokráčko pls!!A nejmíň 180 dílů :D

2 Dee Dee | 20. října 2007 v 8:58 | Reagovat

Co to plácáš? nejmím 300 dílú.......

3 Bloody Kisses Bloody Kisses | Web | 20. října 2007 v 9:43 | Reagovat

tristo??? tristooo??? TRITISÍCDEVÄŤSTODEVÄTDESIATDEVÄŤ! čo ja viem ako sa to píše ale musí ich byť čo najviac pretože tento príbeh ná dušu, a je ako vystrihnutý z reality! tak hop šup pracujte na ďalších! Má v sebe tú zraniteľnosť, citlivosť, a vtahne čítajúcich do deja... ja už nemám vážne slov!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama